‚‚Co potřebuje skutečný leader?‘‘ 5 kvalit dobrého manažera

Například společnost Gallup strávila desítky let zodpovězením otázky, co mají dobří lídři společné. Provedli hloubkový průzkum zahrnující více než 14 000 000 zaměstnanců, 2 000 organizací, 559 pracovních studií a 360 obecných pracovních úkolů, aby identifikovali nejzákladnější kompetence, které lídři potřebují k dosažení excelence.

Ať už manažerem jste, nebo o tomto postu zatím jen uvažujete, tady je výčet toho, co je potřeba k tomu stát se dobrým vedoucím pracovníkem z pohledu odborníků, ale i samotných zkušených lídrů.

Umění komunikace

Ano, už to zní trochu jako klišé, ale schopnost dobře komunikovat je stále velmi důležitá, ať se nám to líbí, nebo ne. Gallup řadí komunikaci do sedmi základních kompetencí lídra a její důležitost potvrzují i námi oslovení odborníci.

‚‚Schopnost komunikace vypadá u manažerů jako naprostá samozřejmost, ale není. Manažer musí umět jasně předávat informace a úkoly směrem do týmu, delegovat odpovědnost a tvořit psychologicky bezpečné prostředí, ve kterém se problémy a nepříjemná témata otevírají, řeší a společně vyřeší. Dobrý manažer je konkrétní, stručný, nechává prostor na doptávání, naslouchá a vtahuje druhé do děje, nedává ihned rady nebo návody k řešení, ale stimuluje druhé, aby sami do těchto rolí a kvalit dorostli,‘‘ odpovídá Šimon Steffal, Founder & Chief Vision Officer Mindset mentors.

Důležitost komunikace potvrzuje i Milan Pařil, zakladatel společnosti Inpram a certifikovaný Gallup & Barrett Values Centre kouč: ‚‚Vynikající komunikace znamená mnohem víc než jen předávání nápadů: Lídři by měli klást otázky, aktivně naslouchat a podporovat kulturu efektivním sdílením informací a informovaným rozhodováním. Lidem je třeba naslouchat a naslouchat i sami sobě.‘‘

Pavla Rýznarová, COO ve společnosti Spendee a Advertee dodává radu, kterou by dala všem začínajícím manažerům: ‚‚Osvojte si soft skills jako komunikaci, empatii a motivaci týmu. Technické schopnosti a znalosti jsou důležité, ale zvládání lidské stránky je často mnohem náročnější a má velký dopad na výkon.‘‘

Schopnost pracovat s vizí a inspirovat

Staré japonské přísloví říká, že vize bez akce je sněním, akce bez vize je noční můrou. To pravděpodobně platí i pro práci manažera. Gallup říká, že lidé prosperují v prostředí, ve kterém je zřejmý jasný účel a slova i činy manažera odráží týmovou vizi a hodnoty. A tím inspirují ostatní.

Podle Milana Fridricha, manažera vzdělávání v Seznam.cz a hlavního trenéra florbalového týmu Tatran Střešovice, je stěžejní nejen práce s týmovou vizí, ale i s tou osobní: ‚‚Pro lídra je důležitá vnitřní motivace – proč vůbec chci být lídr? Kam to chci vést? Manažer musí mít svou myšlenku, vizi, kam to chce dotáhnout. Musí mít tah na branku a být lídrem musí být to, co opravdu chce.‘‘ Milanova slova potvrzuje i Pavla Rýznarová: ‚‚Manažer by si měl být vědom, proč tu práci dělá. A ne, peníze nejsou v tomto případě odpověď.‘‘

Vize by měla být lákavá a inspirativní. I to je podle Milana Pařila úkolem lídra: ‚‚Bez inspirace nemůžou najít vaši následovníci svůj ‚vyšší smysl‘ ve vašem účelu nebo vizi. Pak velmi rychle zjistíte, že vaší organizaci nejsou tolik oddaní a jsou ke své práci spíše laxní. Úkolem lídra je jim tento smysl pomáhat najít a ukázat jim, že to, co dělají, je důležité.‘‘

Odvaha a odpovědnost

Přidělení úkolu ‚shora‘ nepěstuje odpovědnost ani důvěru. Kultura odpovědnosti ovšem vytváří osobní vlastnictví (ownership) a vnitřní motivaci zaměstnanců. Tato kultura začíná u leaderů, kteří musí najít odvahu převzít odpovědnost (nejen) za sebe jako první. Odvaha je první věc, kterou Šimon Steffal zmiňuje: ‚‚Pokud chci vést lidi, musím pracovat na své odvaze, a to zejména odvaze přijmout odpovědnost za chyby a nedostatky těch, které vedu, vyvodit z nich svou osobní odpovědnost, nabídnout pomoc a najít cestu k řešení nebo zlepšení situace. Také potřebuji mít odvahu zkoušet nové věci, hledat možnosti a inspirovat druhé, aby dělali totéž. V neposlední řadě pak potřebuji odvahu se rozloučit s těmi, u kterých je patrné, že nejsou ochotni nebo schopni být přínosem celku.‘‘

I podle Milana Pařila je nezbytné, aby lídr vytvořil kulturu odpovědnosti: ‚‚Znamená to otevřeně se zavázat k iniciativě a být transparentní ve svých závazcích, aby každý věděl, co se od něj očekává. Když něco pokazíte, buďte ochotni převzít zodpovědnost a omluvit se. Tato otevřenost podporuje prostředí, ve kterém se vaši následovníci můžou stát efektivnějšími a kreativnějšími.‘‘

Emoční inteligence a schopnost pěstování vztahů

Že jsou vztahy extrémně důležité pro naši celkovou pohodu, potvrzuje nejeden výzkum, ten nejznámější, vedený odborníky z Harvardu, trvá dokonce déle než 85 let. Milan Pařil k budování vztahů doporučuje: ‚‚Uvědomujte si hodnotu lidí, které máte ve svém týmu, poznejte je takové, jací jsou, a dávejte jim najevo své uznání. Díky tomu můžete budovat silné vztahy s lidmi, kteří vás pak budou ochotni následovat.‘‘

Pro budování úspěšných vztahů jsou důležité sociální dovednosti, které jsou součástí emocionální inteligence. Daniel Goleman ve své práci _Primal leadership: realizing the power of emotional intelligence _zdůrazňuje, že manažeři a vedoucí týmů ovlivňují pracovní prostředí a výkon svého týmu právě pomocí emoční inteligence. Goleman zdůrazňuje, že schopnost rozeznávat a efektivně řídit emoce – jak vlastní, tak emoce kolegů a podřízených – je klíčem k vytvoření silného, motivovaného a harmonického týmu.

To ze své zkušenosti potvrzuje i Milan Fridrich: ‚‚V dnešní době je důležité vnímat rozdílnost lidí, chápat, že motivace lidí je různá, a umět s tím pracovat. Zároveň lídr musí umět na svoje lidi přenést vizi a to dělá primárně napojením na jejich vnitřní motivaci. K tomu všemu potřebuje určitou úroveň emocionální inteligence.‘‘

Kritické a systémové myšlení

Dobří leadeři vždy prahnou po nových informacích, učí se a řeší problémy. Vědí, že úspěch vyžaduje stanovení cíle, pochopení rizik, uspořádání myšlenek a vypracování komplexního plánu realizace. V průběhu tohoto procesu je spousta zákoutí, blind spotů a zkreslení, ke kterým je nutno přistupovat se zdravou sebereflexí a kritickým myšlením. Tyto poznatky Gallupu potvrzuje svými slovy i Milan Pařil: ‚‚Efektivní vedení vyžaduje schopnost kriticky hodnotit plány, porozumět rizikům, zorganizovat myšlenky a podniknout konkrétní kroky. Musíte být schopni stanovit jasný cíl a vypracovat plán pro jeho dosažení‘‘

Řešení problémů a dobré plánování vyžaduje i systémové myšlení, což je podle Šimona Steffala schopnost vnímat organizaci jako komplexní celek, kde jsou všechny části vzájemně propojené a ovlivňují se navzájem. Šimon dodává: ‚‚Jde o přístup, který umožňuje manažerovi vidět nejen jednotlivé prvky systému, ale také vztahy mezi nimi a důsledky jejich interakcí. Tento způsob myšlení zahrnuje analýzu, plánování a strategii, ale také reflexi nad tím, jak jednotlivé akce ovlivňují celek, a hlavně, dobrý manažer přináší systémové přesahy do všech interakcí se svým týmem a pomáhá mu lépe chápat CO a PROČ dělá.‘‘

Vaše silné stránky vás navedou

Jak už padlo na začátku, dovedností a kvalit, které jsou potřeba pro dobré vedení, je nespočet. Jedno je ovšem jisté – svůj čas nejlépe strávíte rozvíjením toho, v čem jste dobří. Pochopení vašich silných stránek je nejúčinnějším způsobem, jak růst. A je to osvědčený způsob, jak se stát dobrým manažerem. Jak říká Milan Pařil: ‚‚Klíčem k využití silných stránek je sebeuvědomění – je těžké využít něco, o čem ani nevíte, že to máte. A po získání tohoto uvědomění je vaším dalším krokem naučit se, jak své silné stránky můžete aplikovat v souladu s očekáváními, která jsou na vás v roli lídra kladeny.‘‘

Otázka tedy zní, na čem stavíte svůj leadership a jak tuto kvalitu můžete ještě více rozvíjet?

Foto: Welcome to the Jungle
Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, LinkedInu nebo Instagramu a nenechte si ujít žádné novinky.