Pozor, aby se z vás nestal malý diktátor

Syndrom „malého diktátora“ nejčastěji postihuje mladé lidi, kteří se rychle dostanou na vysokou pozici a snaží se všem dokázat, že na to mají. Jejich toxický přístup může zkazit morálku celého týmu, vede ke sporům a pro některé může být i důvodem k podání výpovědi. V roce 2015 byla provedena studie, do které se zapojilo 27 milionů zaměstnanců ze 195 zemí světa. Z výsledků vyplynulo, že každý druhý z nich už dal někdy výpověď v práci, jen aby unikl ze spárů nenáviděného nadřízeného. Kdo se vlastně skrývá pod fasádou šéfa/diktátora a proč se chová tak, jak se chová? A jak můžeme předejít tomu, aby se z nás taky jeden takový „malý Stalin“ nestal?

Jak poznat diktátorský typ

Každý tyranský šéf má své vlastní výstřelky a metody, kterými ostatní přivádí k šílenství. Ale existují jisté společné rysy, které jsou společné všem diktátorům.

Je autoritářský a posedlý kontrolou

Každý nezkušený velitel má potřebu se neustále ujišťovat o své kontrole nad situací – tato potřeba se často projevuje jako mikromanagement. Takový vedoucí chce být v kopii každičkého e-mailu, musí se účastnit i té nejmenší porady a nenechá nikoho o ničem samostatně rozhodnout. Postupně se stává přítěží a trnem v oku svých podřízených.

Nepřipustí žádné chyby, ale ani kritiku

Každý přešlap, každá sebemenší chybička je synonymem naprostého selhání. Krom toho jakoukoli zpětnou vazbu ze strany kolegů bere jako osobní útok na svou osobu a zpochybňování vlastních schopností.

Neposlouchá

Tak moc se bojí ztráty autority, že nikdy neustoupí ani o píď a názory týmu nebere vůbec v úvahu. Rozhoduje se naprosto podle sebe a veškeré návrhy či připomínky druhých nechává bez povšimnutí.

Informace jsou pro něj vším

Drží se starého rčení „kdo má informace, ten má moc“. Malý diktátor chce vědět všechno, ale chce být sám, kdo to ví: raději se schází ve dvou a vyhýbá se týmovým poradám, aby se o své cenné informace nemusel dělit s větším počtem lidí.

Odmítá inovace a vlastní iniciativu

Typickou reakcí na jakýkoli návrh je „ne“ nebo „to probereme později“. Malí diktátoři se bojí všeho nového a ze zajetých kolejí odmítají vybočit o jediný centimetr.

Jak se z šéfa stane malý diktátor a jak tomu můžeme předejít?

Není to tak, že by malí diktátoři byli od přírody zlí lidé, jejichž jedinou touhou je znepříjemnit život všem svým podřízeným. Za jejich chování může částečně nedostatek zkušeností, částečně stres, ego a další nedokonalosti, které má každý z nás. I šéfové s těmi nejlepšími úmysly se mohou změnit v malé diktátory – a většinou se to projeví některým z následujících tří způsobů:

1. Šéf, který zapomene, že nové postavení znamená nový začátek.

Postup na vedoucí pozici, to je v kariérním rozvoji obrovský skok do neznáma. Možná jste jako podřízení ve své práci naprosto vynikali, ale to ještě vůbec neznamená, že si povedete nadprůměrně i jako vedoucí pracovník.

Řešení? Vedoucí pozice si žádá získání nových dovedností. Existují školení zaměřená na rozvoj tzv. měkkých dovedností a vedení týmů. V počáteční fázi může být také případně užitečné požádat o radu jiné vedoucí pracovníky nebo si najít mentora.

2. Šéf pod tlakem, který má pocit (vyvolaný okolím nebo vlastními obavami), že musí uspět za každou cenu.

Každý člověk, který se dostane do vedoucí pozice v mladém věku, má pocit, že musí ostatním něco dokazovat. To ale není snadné, protože vedoucí je posuzován nejen podle vlastních výsledků, ale také podle výsledků podřízených – což není možné vždy stoprocentně ovlivnit. To je vskutku nezáviděníhodná situace a také důvod, proč se z šéfů stávají kontrolou posedlí, pedantští a nezvladatelní malí diktátoři.

Řešení? V tomto případě je klíčové naučit se zvládat stres. Pro každého to znamená něco jiného, záleží také na dané firmě a její hierarchii. Máte-li pocit, že na vás nadřízení vyvíjejí příliš velký tlak, promluvte s nimi o tom a požádejte o více prostoru – sejmete tak tíhu z ramen sobě i svému týmu. Jste-li příčinou stresu vy sami, pomůže vám zkušená ruka mentora, který nabídne nový pohled na věc a ujistí vás, že si vedete dobře.

3. Šéf, který si myslí, že všichni lidé přemýšlejí stejně.

Některým vedoucím trvá celé roky, než si uvědomí, že jejich kolegové nejsou prostě „idioti“, ale že mají jen jiné myšlení a přístup. Každý z nás má své vlastní pohnutky a cíle, a proto každý jinak reagujeme, pracujeme či komunikujeme.

Řešení? Nesnažte se přimět ostatní, aby dělali všechno stejně jako vy. To by trvalo hrozně dlouho a nebylo by to vůbec snadné. Nejschůdnější bude, když se pokusíte porozumět lidem kolem sebe a najít kompromis, který bude nejlépe vyhovovat odlišným stylům práce. Někdy stačí jen krátký rozhovor mezi čtyřma očima, někdy je užitečné zkusit si přehrát různé scénáře s celým týmem.

Pokud je váš vedoucí katastrofa, je to vážný problém – osoby v řídicích pozicích mohou způsobit velké škody, mají totiž obrovský vliv na morálku i výkon svých podřízených. Nezapomínejte ale, že pro čerstvě povýšené je těžké najít tu správnou rovnováhu mezi vedením týmu a mikromanagementem, otevřenou myslí a zmatkováním, laskavostí a zachováním autority.

Pokud nemáte od přírody talent vést lidi, nezoufejte. I z malého diktátora se může stát dobrý šéf – jen je k tomu potřeba čas, zkušenosti a podpora druhých.

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: WTTJ

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.