Jak řídit tým, když jste ve stresu

Krize spojená s nemocí Covid-19 v podstatě přes noc převrátila milionům lidí pracovní podmínky vzhůru nohama. Zatímco někteří musí i přesto chodit do práce a čelit riziku nákazy, jiní jsou nuceni pracovat z domova a zároveň se starat o děti nebo rodiče. V tomto těžkém období nejistoty se o slovo hlásí úzkost. Co tedy dělat pro to, abyste zvládli stres svůj i svých podřízených?

Vyzpovídali jsme neurovědkyni a spoluzakladatelku Social Brain Institute Samah Karakiovou, která nám poradila, jak zvládat stres v období krize. Popsala nám negativní účinky stresu na organismus a jak můžeme pracovat s vlastními emocemi i s emocemi podřízených, tak abychom zůstali v co největším klidu i v období pandemie.

Co se děje v těle a mozku, když jsme ve stresu?

V biologii se stres definuje jako něco, co nás vzdaluje od alostázy, tedy od rovnováhy tělesných funkcí. Jako reakci na stresový podnět mozek spouští řetězec fyzických projevů. Aktivuje se sympatický nervový systém, který připravuje srdce a svaly na výkon, tzn. na boj, nebo na útěk. Tuto schopnost reagovat na akutní stres jsme zdědili po předcích kvůli tomu, abychom se mohli okamžitě bránit před vzniklým nebezpečím a chránili si fyzickou a psychickou integritu. Tak jako zebra, která v důsledku akutního fyzického stresu zapojí veškeré síly, aby unikla lvovi. Když mozek přepne do módu „přežití“, zaměřuje se pouze na nastalé nebezpečí a upozaďuje ostatní energeticky náročné funkce, jako je např. imunitní, reprodukční nebo spánkový systém.

Je absurdní, že mozek nerozlišuje mezi typy ani úrovněmi stresu, takže reaguje úplně stejně na fyzické, psychické, akutní nebo chronické podněty. Vezmeme-li si jako příklad dlouhodobý stres v práci, při němž mozek nastavuje životně důležité funkce do pohotovostního režimu po příliš dlouhou dobu, jako výsledek se dostaví kardiovaskulární onemocnění, nádory, vředy nebo problémy s plodností.

Nahrává stres kognitivním zkreslením, a tím i potenciálně špatným rozhodnutím?

I za normálních okolností jsou naše pozornost, schopnost rozhodování a řešení problému značně omezené. V stresových situacích tato kapacita ještě klesá. Proč tomu tak je? Protože když prcháme před nebezpečím, není čas na přemýšlení, mozek má jediný cíl: přežít. Velmi snadno se tak chytíme do pasti kognitivních zkreslení. Například můžeme padnout za oběť konfirmačnímu zkreslení, které spočívá v tom, že upřednostníme jen ty informace, kterými si potvrdíme vlastní předsudky.

„Nejlépe se s kognitivním zkreslením spojeným se stresem vypořádáte ve chvíli, kdy si přiznáte vlastní limity.“ Samah Karakiová, neurovědkyně

Říká se, že stres je nakažlivý, je to pravda?

Abychom lépe porozuměli účinkům stresu na jednotlivce ve skupině, prováděly se pokusy na primátech. Nejprve je podrobili dlouhodobému stresu a zkoumali množství vředů, které se jim kvůli němu vytvořily. Potom k této skupině přidali jedince s hierarchicky nižším postavením a všimli si, že stresovaní primáti je fyzicky napadali, v důsledku čehož měli méně vředů. Podobně si upouštějí tlak i lidé. Jak je to možné? Když jsme ve stresu, máme mnohdy nevědomou tendenci demonstrovat svou převahu nad ostatními. Má to na nás uklidňující vliv stejně jako kousek něčeho sladkého.

„Agresivita je přirozená reakce na stres.“ Samah Karakiová, neurovědkyně

Často dochází k tomu, že stres pomocí psychické agrese předáváme druhým jen kvůli tomu, aby se ulevilo nám samotným. Manažer se vlivem stresu může vůči členům týmu chovat nespravedlivě, přidělovat nerealistické úkoly a jednat v rozporu s etickým kódem společnosti. To jsou lidé, kteří vředy nemívají, protože je rovnou předávají dál. Agresivita je přirozená reakce na stres. Je důležité, aby si to lidé na vedoucích pozicích uvědomili a dokázali podniknout důležité kroky k nápravě škod způsobených takovým chováním a hlavně aby mu byli schopni předcházet zejména v období krize.

Existují nějaké osvědčené způsoby pro zvládání stresu?

Zvládání stresu se nejčastěji spojuje s jógou, masážemi a různými meditačními semináři. Tyto metody jsou výborné při vypořádávání se s následky stresu, které se mohou projevovat bolestmi zad a svalů, ale rozhodně nejsou samospásné. Musíme jít především ke zdroji stresu. Manažeři si musejí klást otázky typu: „Co může zaměstnance ohrožovat? Komunikujeme dostatečně? Jednáme spravedlivě a transparentně? Funguje soudržnost uvnitř týmu? Dostávají zaměstnanci zpětnou vazbu?“ Abychom udržovali zdravé pracovní prostředí, musíme sledovat mnoho parametrů.

Několik tipů, jak efektivně zvládat stres v týmu zejména během krizového období:

• Mějte na paměti, že syndrom vyhoření není odpovědnost jedince, ale kolektivu. Neukazujte prstem na zaměstnance, který je ve stresu, s tím, že si za to může sám. Všichni, i firma samotná, by se měli ptát, jak zlepšit fungování týmů, aby se jejich členové vzájemně neohrožovali.

• Podporujte kolektivní inteligenci, pomáhá totiž předcházet kognitivním zkreslením. Metakognice, tedy sledování myšlení, není snadná disciplína. Pokud každé jednání podrobíte kritickému pohledu dvou nebo třech dalších manažerů, celkově zlepšíte rozhodovací proces a zmírníte stres, který vzniká v důsledku neefektivního řízení.

Posilujte týmového ducha, a snížíte tím stres a pocit vyloučení. Síla kolektivu se v době krize násobí. Během ekonomické krize v roce 2008 hrál týmový duch zásadní roli, co se týče firemního přežití. Četné studie prokázaly, že nejsolidárnější společnosti byly i nejodolnější.

• Udržujte efektivní a lidskou komunikaci. Manažeři musejí udržovat rovnováhu, tzn. dostatečně komunikovat, ale nepřehánět to. To třeba znamená skoncovat se zbytečnými meetingy a emaily. Je důležité, aby komunikace byla skutečně vřelá. Často se totiž zaměňuje seriózní tón s nedostatkem vřelosti. Profesionalita se s přátelským přístupem nevylučuje.

• Mluvte o pocitech a projevujte empatii. Nejlepší je se ze stresu tzv. vymluvit. V období krize je nejdůležitější mluvit o svých pocitech i v pracovním prostředí. Manažeři musejí také projevovat empatii vůči svým zaměstnancům, jejichž osobní a rodinný život není v této situaci snadné zvládnout.

• Dejte na rady odborníků, ne na názory. Během pandemie, kterou zažíváme, se manažeři musejí vyvarovat sdílení svých osobních názorů a dát si pozor na fake news. Nejlepší způsob, jak být oporou zaměstnancům, je držet se rad odborníků a vládních doporučení.

Nakonec Samah doporučuje rozlišovat a dobře vybírat, co je třeba udělat. V těchto nejistých dobách je lepší zaměřit své úsilí na věci, které můžeme ovlivnit, jako je právě zvládání stresu uvnitř týmu, díky němuž zachováme zdravé pracovní prostředí.

Přeložila Iva Kubíčková