Jak pomoci zaměstnancům zasaženým traumatickou událostí

Úmrtí v rodině, nemoc, rozvod… I vaši zaměstnanci mají bohužel určitě hojné zkušenosti s osobními tragédiemi. To nejlepší, co může v takových případech vedení a personální oddělení dělat, je pomoci zaměstnancům tyto těžké životní zkoušky nějak zvládnout.

Někdo se s osobní krizí vyrovnává tak, že se naprosto ponoří do práce. Někdo v práci naopak nemůže vydržet. Nadřízený a/nebo vedoucí HR by měl proto nejdřív odhadnout, jaký přístup zvolit pro kterého zaměstnance, a následně nabídnout pomoc. „Vhodné řešení bude záležet na konkrétních okolnostech,“ říká Hélène Romanová, klinická psychopatoložka. „Je to daleko snazší, když zaměstnanec sám přijde s žádostí o pomoc, než když si o ni neřekne. Zaměstnanec, který se rozhodne v práci svěřit s tím, co právě prožívá, má zjevně ke svému zaměstnavateli a firmě důvěru,“ dodává.

„Zaměstnanec, který se rozhodne v práci svěřit, má důvěru ke svému zaměstnavateli.“

Jak nabídnout pomocnou ruku?

Jak personální oddělení, tak přímý nadřízený by se měli v podobných případech zachovat ohleduplně. Jestli se vám zaměstnanec nechce svěřit sám od sebe, bude třeba zkusit se zeptat, i když tím riskujete, že narazíte na odpor nebo na výčitky. „Ptejte se otevřeně, zeptejte se, jak to jde, jak se mu daří, dejte mu najevo, že o něj máte starost,“ doporučuje Hélène Romanová. „Slovo ‚starost‘ je v tomhle případě důležité. Dáváte tím najevo, že jako personalisté jste tu pro něj, že se o něj můžete postarat. Slova volte velmi opatrně a s rozvahou, aby se daná osoba cítila co nejvíce v bezpečí. Je lepší mluvit v podmiňovacím způsobu, zejména když zaměstnanec nepřišel sám od sebe,“ radí klinická psychopatoložka. „Nezabíhejte do podrobností, mluvte prostě o obtížné situaci, v obecné rovině, a nabídněte pomoc.“

Zaměstnanci by neměli mít pocit, že jsou na to sami. Jak říká Sheryl Sandbergová ve své knize Možnost B, nejde přehlížet nepřehlédnutelné. Sheryl, provozní ředitelka Facebooku, dříve komunikativní a přátelská kolegyně, se po smrti manžela zcela uzavřela do sebe. Ostatním radí, aby takovou chybu nedělali, protože pak se jim v práci nemůže nikdy dostat potřebné podpory ani pochopení ostatních.

Pozor na zásah do soukromí

I přes všechny dobré úmysly mohou být nakonec vedoucí i personální pracovníci obviněni, že neoprávněně zasahují do soukromí. Nepřeje-li si daná osoba s nikým sdílet, čím prochází, musí k tomu zaměstnavatel přistupovat obzvláště citlivě. „Jednou jsem jednala se zaměstnancem, kterému zemřela žena – spáchala sebevraždu,“ vzpomíná Hélène Romanová. „Nechtěl v práci vůbec mluvit o tom, že to byla sebevražda, bral to vždy prostě jako úmrtí manželky. Zavolal si ho vedoucí personálního, aby vyjádřil soustrast s jeho ztrátou, ale příliš u toho zabíhal do detailů. Snažil se být samozřejmě co nejchápavější, ale přesto to zaměstnanec vnímal jako osobní útok a velmi špatně to nesl.“ Jen pro připomínku, ochranu soukromí upravuje Listina základních práv a svobod, ale také trestní i občanský zákoník. Zaměstnavatel tedy nemůže zasahovat do osobních záležitostí zaměstnanců.

Jaká opatření zavést

Všechno opět samozřejmě záleží na zaměstnanci a na tom, jak moc se chce o celé záležitosti bavit. Nemá-li personální k dispozici žádné podrobnosti, bude těžké například nějak vhodně upravovat pracovní zátěž. Ale přesto platí, že za nabídnutí pomoci nic nedáte, jen zůstaňte vágní. Zvažte také možnost přivolat firemního lékaře nebo psychologa.

Pokud je zaměstnanec ochoten o situaci mluvit, pak mu vybraný („empatický a opatrný“, jak říká naše odbornice) pracovník personálního oddělení může nabídnout úpravu pracovní doby, osobní volno, dovolenou nebo dokonce dočasnou změnu pracovní pozice. „Prostě cokoliv, co by mohlo danému člověku ulehčit zvládnutí těžké životní situace.“

„Je třeba udělat všechno proto, abychom zaměstnanci ulehčili zvládnutí těžké životní situace.“

V případě úmrtí v rodině hovoří zákoník práce a doplňující nařízení vlády č. 590/2006 Sb. jasně. Máte nárok na placené volno. V případě, že se jedná o úmrtí manžela, druha nebo dítěte, máte právo celkem na tři dny volna. Jedná-li se o osobu z širší rodiny, pak máte právo na den volna.

Pokud máte na starosti řešení podobných krizových situací, myslete ale i trochu na sebe, aby si na vás blízkost životních tragédií druhých také nevybrala svou daň. „Personalisté a vedoucí pracovníci jsou stále jen lidé, kteří se rovněž potřebují občas svěřit kolegům a získat si odstup, protože být svědkem lidského utrpení je na psychiku člověka velký nápor.“

Přeložila Barbora Stolínová

Foto: Welcome to the Jungle

Sledujte Welcome to the Jungle na Facebooku, začněte odebírat novinky a nechte si posílat inspiraci každý týden.